Kritické krvácení člověka zpravidla zabije dřív, než stihne přijet záchranka. Jediný, kdo s tím může něco udělat, je ten, kdo je u toho.

Většina pravidel, která se o zástavě krvácení dříve učila, dnes neplatí. Tlakové body, zvedání končetiny nad úroveň srdce, povolování škrtidla po dvaceti minutách. Roky se to učilo, roky se to předávalo dál a spousta lidí to má dodnes v hlavě jako správný postup. Jenže mezitím přišla nová data a doporučení se změnila.

Nejvíc se to týká škrtidla. Je to jedna z mála věcí, se kterou každý člověk reálně může zachránit život dřív, než dorazí pomoc. A zároveň jedna z mála pomůcek, kolem které koluje tolik nesmyslů, že si je předávají i lidé, kteří první pomoc učí.

Vycházíme z bakalářské práce kolegy Adama Smrtníka, který pomocí speciálního ultrazvuku změřil, jak efektivní jsou vybraná škrtidla, dále z aktuálních mezinárodních doporučení – guidelines Evropské resuscitační rady (ERC) z roku 2025, doporučení TECC (Committee for Tactical Emergency Casualty Care) a německé studie COMBAT-C.

Pojďme si projít, co je pravda a co zastaralé poučky.

Nejdřív ze všeho: poznáš vůbec, že jde o život?

Než začneme bourat mýty, musíme si vyjasnit jednu věc. Škrtidlo není na každou krvácející ránu. Používáme ho při krvácení, které během několika krátkých minut člověka usmrtí.

Při život ohrožujícím krvácení:

• krev z rány stříká nebo silně teče
• pod zraněným se tvoří kaluž krve
• oblečení kolem rány je nasáklé velkým množstvím krve

Naopak u krvácení, která jsme schopni kontrolovat přímým tlakem v ráně, turniket nepoužiješ. Rozhodnout se musíš během vteřin a právě proto je dobré tyhle znaky znát.

Kolik krve je vlastně moc?

Dospělý má v těle zhruba pět litrů. Sto mililitrů nepozná – to je špinavé tričko po krvácení z nosu. Půl litru, tedy jedno pivo, odevzdá dárce krve a maximálně se mu zatočí hlava. Život začíná ohrožovat ztráta kolem půldruhého litru, tedy zhruba třetiny objemu. U malého dítěte je ta třetina násobně menší – u batolete stačí ke stejnému stavu čtyři deci.

Proč to zmiňujeme: odhadnout množství krve od oka je pro laika obtížné a lidé ho pravidelně přeceňují. Na hladké podlaze udělá půl litru překvapivě velkou kaluž, která se může zdát jako litry. Naopak v savém povrchu – na matraci, koberci, v trávě nebo v hlíně – zmizí i velké množství krve skoro beze stopy a na první pohled to působí nevinně. Kaluž je varovný signál a všímat si jí máš, ale sama o sobě ještě neznamená že musíš vždy sáhnout po škrtidle. Rozhoduje, jestli rána krvácí a jestli to zvládneš zastavit přímým tlakem.

Mýtus č. 1: Škrtidlo z autolékárničky funguje dobře

Tohle je nejtvrdší zjištění celé práce. Adam testoval Esmarchovo škrtidlo – tu pryžovou gumu, kterou dodnes ukládá vyhláška.

Testoval ji na 25 dobrovolnících. Aby nešlo o odhad, používal při měření ultrazvuk, který umí zachytit proudění krve v cévě a udělat ho slyšitelným – dokud tepnou proudí krev, přístroj to „slyší“. V okamžiku, kdy škrtidlo tepnu uzavře, zvuk ustane.

U gumy z autolékárničky zvuk neustal ani jednou. Žádný z 25 pokusů nevytvořil dostatečný tlak, který by zastavil průtok krve končetinou. Čtyři gumy se navíc přetrhly.

Znamená to, že pomůcka, kterou zákon považuje za standardní vybavení každého auta, prakticky nefunguje. Není to chyba toho, kdo ji používá – obyčejné škrtidlo je příliš tenké a nemá jak vyvinout dostatečný tlak na měkké tkáně. Pokud máš v kufru jen zákonem předepsanou lékárničku, nejsi majitelem funkčního škrtidla.

Mýtus č. 2: Na předloktí a lýtku se škrtidlo použít nedá

Tenhle mýtus u nás straší dodnes a najdeš ho i na webech o první pomoci. Argument zní: na předloktí a lýtku jsou dvě kosti a cévy vedou mezi nimi, takže se nedají pořádně stlačit.

Měření to vyvrátilo. Když se turniket aplikoval na lýtko a ultrazvukem se sledovala tepna na nártu, průtok se zastavil stejně spolehlivě jako na stehně – rozdíl byl v desetinách sekundy. Ke stejnému závěru došla i Faculty of Pre-Hospital Care při Royal College of Surgeons of Edinburgh.

Odkud se ten mýtus vzal? Nejspíš z doby, kdy lidé neměli k dispozici dnešní kvalitní pomůcky. Improvizovaná škrtidla opravdu často nedokázaly vyvinout dost tlaku – jenže problém byl v pomůcce, ne v tom, kolik má člověk v končetině kostí. Dnešní turnikety fungují na obou místech spolehlivě.

Pozor ale na druhý extrém: škrtidlo patří výhradně na končetiny. O tom, co dělat u ran jinde na těle, píšeme níž.

Mýtus č. 3: Škrtidlo musí být použito na holou kůži, jinak nefunguje

Německá studie COMBAT-C z roku 2024 to otestovala pořádně: tři různá škrtidla, devět kombinací oblečení – od pracovních kalhot po kožené moto kalhoty – a celkem 600 nasazení na měřicím trenažéru stehna.

Výsledek: oblečení buď krevní ztrátu snížilo, nebo ji vůbec neovlivnilo. Jedinou výjimkou byly kožené moto kalhoty, kde krevní ztráta stoupla. I tam ale dva ze tří testovaných turniketů vyvinuly dostatečný tlak.

Prakticky to znamená: u silného krvácení neztrácej čas svlékáním. Nasaď škrtidlo přes oblečení a odhalování rány řeš, až je krvácení pod kontrolou. Jen si ohlídej, aby pod škrtidlem nezůstala peněženka, mobil nebo jiný předmět v kapse.

Mýtus č. 4: Škrtidlo se dává co nejvýš na stehno nebo paži

Tohle na kurzech slýcháme asi nejčastěji. Lidé mají zafixované, že se škrtí „co nejvýš“ bez ohledu na to, kde rána je. Jenže i vojenská medicína, odkud ta poučka pochází, od ní ustoupila.

Škrcení co nejvýš vzniklo pro situaci, kdy voják leží pod palbou a nemá čas ani prostor hledat, odkud přesně krev teče. Pro člověka, který ránu vidí a má čas se podívat, platí pravidlo: škrtidlo nasaď zhruba 5 až 7 centimetrů nad ránu, ale ne přes kloub. Vysoko na stehno nebo paži škrť jen tehdy, když zdroj krvácení nedokážeš najít.

Mýtus č. 5: Improvizace opaskem je stejně dobrá

Když neuspěla ani guma z autolékárničky, těžko čekat zázrak od kusu látky a klacku. Data to potvrzují nekompromisně.

Studie z roku 2015 testovala improvizované škrtidlo z trička. Bez vratidla – tedy bez tyčky, kterou se pruh látky zkroutí a utáhne – selhalo 99 % pokusů. S vratidlem klesla neúspěšnost na 32 %, což je pořád skoro každý třetí pokus. Navíc se v jiném měření použité předměty často zlomily, ve 20 až 53 % případů podle materiálu.

Poslední řádek pochází z randomizované studie na 465 laicích: bezprostředně po absolvování kurzu naložilo turniket správně 88 % z nich. Po třech až devíti měsících bez opakování už jen 55 %.

Závěr: pokud opravdu nemáš nic jiného a přímý tlak v ráně není efektivní, vratidlo tvoje šance výrazně zvýší. Ale je to nouzové řešení, ne náhrada certifikovaného turniketu.

Mýtus č. 6: Škrtidlo se musí každých 20 minut povolit

Tahle poučka pochází z doby, kdy jsme se škrtidel báli víc než krvácení. Dnešní doporučení jsou jednoznačná: škrtidlo nepovoluj – ani preventivně, ani kvůli bolesti.

Zapiš si čas nasazení (většina škrtidel na to má přímo políčko) a nech ho být až do předání záchrance. Povolování a znovu utahování zvyšuje krevní ztrátu a riziko, že škrtidlo přestane fungovat.

Mýtus č. 7: Dlouho naložené škrtidlo znamená amputaci

Riziko poškození existuje, ale nenastává hned. Končetina bez přítoku krve začíná být opravdu ohrožená až zhruba po dvou hodinách – proto se ve zdravotnických postupech objevuje doporučení po této době znovu zvážit, jestli je škrtidlo ještě potřeba. Při kratší době je poškození při správně naloženém škrtidle většinou vratné.

Ale tohle je úvaha pro zdravotníka, ne pro tebe na místě nehody. Tvým úkolem je za každou cenu zastavit krvácení, které by jinak způsobilo smrt během pár minut. I kdyby dlouhé naložení škrtidla skutečně skončilo poškozením končetiny, pořád je to nesrovnatelně lepší scénář než vykrvácení. Rozhodnutí o sejmutí patří do rukou zdravotníků – ty škrtidlo nikdy neuvolňuj. Fakt nikdy!

Mýtus č. 8: Když utržená končetina moc nekrvácí, škrtidlo není potřeba

Tenhle omyl je zákeřný právě proto, že vypadá logicky. Při úplném nebo částečném oddělení končetiny od těla se přeťatá tepna často stáhne sama od sebe a rána zpočátku krvácí překvapivě málo. Krvácení se za chvíli může rozjet naplno.

Doporučení pro laické zachránce jsou proto jednoznačná: při utržení nebo uříznutí končetiny, úplném i částečném, nasaď turniket bez ohledu na to, jak moc rána momentálně krvácí.

Výjimkou jsou prsty. Tepny v prstu jsou tenké zhruba jako milimetrová struna a krvácení po amputaci prstu se prakticky vždy zvládne přímým tlakem. Škrtidlo se tam navíc ani nedá nasadit – a improvizované gumičky nebo kroužky stažené kolem prstu jsou známým důvodem, proč prst následně odumře.

Mýtus č. 9: Stlač tlakový bod a zvedni končetinu nad srdce

Tohle se u nás učilo desítky let jako mezikrok mezi tlakem na ránu a škrtidlem. Dnes je obojí z doporučení venku – a v případě tlakových bodů to není žádné vlažné „raději ne“, ale silné doporučení proti jejich používání.

Proč? Tlakový bod musíš nejdřív najít, což je i pro zdravotníka někdy obtížné. Doporučení proti jejímu používání platí i po revizi z roku 2025 – přínos se nepodařilo prokázat a ztracené vteřiny jsou přesně ty, které rozhodují.

Zvedání končetiny nad úroveň srdce se z doporučení vypustilo ze stejného důvodu. Krev v tepnách žene srdce takovou silou, že zvednutá ruka nebo noha na tom nic nezmění – gravitace proti pracujícímu srdci prostě nemá šanci.

Proč se to tedy tak dlouho učilo? Protože u běžného, slabšího krvácení, kdy krev jen vytéká, zvednutí opravdu trochu pomoci může. Zachránci to viděli fungovat a udělali z toho univerzální pravidlo. Jenže právě tam, kde jde o život – u masivního krvácení nejčastěji z tepny – je to k ničemu.

Místo obojího platí jednodušší postup: silný přímý tlak přímo na ránu, a když nestačí, na scénu přichází turniket.

Kam škrtidlo nepatří?

Krk, trup, tříslo, podpaží – v těchhle místech škrtidlo nemá jak fungovat, protože není co obtočit a proti čemu tepnu stlačit. Snaha zaškrtit tříslo je ztráta času, kterou zraněný zaplatí životem.

Co dělat místo toho: tlačit! Silně, přímo na místo, odkud krev teče, a bez přestávky. Polož obě ruce přes sebe přímo na ránu a opři se do toho vahou celého těla, ne jen silou paží – přesně tak, jak to ukazuje obrázek níže. Tlak drž nepřetržitě, dokud nedorazí záchranka. Jakmile povolíš, začne to znovu.

Pokud máš hemostatický obvaz – speciální obvaz nasycený látkou, která urychluje srážení krve – přilož ho na ránu a tlač přes něj. Evropská doporučení z roku 2025 ho laickým zachráncům doporučují právě pro tyhle situace, protože podle nových dat zkracuje dobu krvácení a zlepšuje přežití oproti obyčejné gáze. Podle výrobců drž tlak přes něj alespoň tři minuty vcelku. Pokud hemostatický obvaz nemáš, přilož obyčejný obvaz, gázu nebo kus látky – třeba tričko. Krvácení nezastaví sama látka, ale tlak, který přes ni vyvineš.

A když obvaz prosákne, nesundávej ho. Přilož další vrstvu navrch a tlač dál – sundáním strhneš sraženinu, která se mezitím začala tvořit.

Poznámka: možná jsi někdy slyšel o vyplňování rány gázou (takzvaný packing). Je to účinná technika, ale patří do rukou zdravotníků a lidí, kteří ji mají nacvičenou – bez tréninku se dělá špatně a čas ztracený nešikovným cpáním gázy do rány je čas, který zraněný nemá. Pokud nejsi v této technice trénovaný, nezkoušej ji.

Co použití škrtidla u dětí?

Škrtidlo funguje i u dětí a mezinárodní doporučení z roku 2025 u nich počítají se stejným typem – tedy s turniketem s vratidlem. Jediná výjimka jsou miminka a nejmenší děti, u kterých je končetina tak tenká, že se mechanismus škrtidla nedá napnout. Tam zůstává základem přímý tlak na ránu, případně s využitím hemostatického obvazu.
Právě na tenkou dětskou končetinu se nabízí SWAT-T. Je to široká elastická guma bez vratidla, takže ji utáhneš i tam, kde se turniket s vratidlem nedá pořádně napnout, a navíc je (podle výzkumu Adama) subjektivně méně bolestivý. Háček je v tom, že jeho účinnost stojí a padá s tím, jak silně ho natáhneš, a to se odhadem trefuje málokdo. Ve studii, kde ho lidé nasazovali jen po krátkém videu bez tréninku, fungoval na paži zhruba ve čtyřech z pěti případů, ale na noze jen v polovině. Po deseti minutách nácviku se úspěšnost zdvojnásobila.
Je potřeba dodat, že mezinárodní doporučení zatím jiné typy škrtidel než ty s vratidlem u dětí ani nedoporučují, ani neodmítají – jednoduše na to nejsou data.

Co si z toho odnést

Tři způsoby zástavy život ohrožujícího krvácení podle ERC 2025: přímý tlak na ránu, tlak přes hemostatický obvaz a škrtidlo s vratidlem.

Zdroj: ERC Guidelines 2025, First Aid

1. Okamžitě tlač rukou přímo do rány (nezapomeň použít ochranné rukavice). Pokud máš hemostatický nebo standardní obvaz po ruce, dej ho mezi ruku a ránu, ale nikdy kvůli tomu tlak nepřerušuj. Jakmile je krvácení pod kontrolou, aplikuj tlakový obvaz.
2. V případě život ohrožujícího krvácení z končetiny, které nelze zastavit přímým tlakem v ráně, co nejdříve aplikuj turniket. Nasaď ho 5 až 7 cm nad ránu, ne přes kloub, klidně přes oblečení. Utáhni tak, aby krvácení ustalo. Zapiš čas a turniket nepovoluj! Tip z praxe: pokud nemáš žádné psací pomůcky, udělej si na mobilu screen obrazovky a tento čas sděl záchranářům.
3. Krk, trup, tříslo ani podpaží zaškrtit nejde. Tam tlač – nejlépe přes hemostatický obvaz, a když ho nemáš, přes obyčejnou gázu nebo látku. Nepřetržitě, dokud nedorazí záchranka.

Které škrtidlo si pořídit do lékárničky? Výzkumy se shodují na turniketech s vratidlem, typicky na modelu CAT – nasazuje se nejrychleji, funguje spolehlivě i přes oblečení a dá se naložit jednou rukou, když zraníš sám sebe. Rozumnou alternativou je SWAT-T: je subjektivně vnímán jako méně bolestivý, což se hodí zejména u dětí, ale jednou rukou se aplikuje špatně.

Pozor na padělky. CAT je jedna z nejkopírovanějších zdravotnických pomůcek na světě a trh je jich plný. Napodobenina za pár korun vypadá k nerozeznání, ale plastové vratidlo se při utahování zlomí přesně v tu chvíli, kdy na něm závisí život. Kupuj výhradně certifikované výrobky u ověřených prodejců zdravotnického materiálu, ne „šméčka“ z AliExpressu. Škrtidlo je jedna z mála věcí, kde se šetřit nevyplácí.

Pomůcka bez nácviku je jen dekorace

Data jsou jasná – ERC 2025 se opírá o 29 nových studií, které ukazují nižší nemocniční úmrtnost a méně šokových stavů při použití turniketu. Praxe je ještě jasnější. Na kurzech i ve výjezdu opakovaně vidíme, že lidé neumí použít ani obyčejnou gumu – vážou uzel místo utažení, neutáhnou dost nebo použijí improvizovaně třeba tkaničku od bot a krvácení tím paradoxně zhorší.

Nejlepší škrtidlo na světě ti nepomůže, pokud sis ho nikdy nezkusil naložit.

Chceš umět zastavit krvácení dřív, než bude pozdě? Kurzy první pomoci od Rychlíků stojí na modelových situacích z reálných zásahů – a zároveň splní zákonnou povinnost proškolení zaměstnanců podle § 102 a § 103 zákoníku práce. Víc info na rychlici.cz.

Vojta Toman

Použité zdroje

1. Djärv T, Rogers J, Semeraro F, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2025: First Aid. Resuscitation. 2025;215:110752. DOI: 10.1016/j.resuscitation.2025.110752 — https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41117568/

2. ILCOR First Aid Task Force. First Aid: 2025 International Liaison Committee on Resuscitation Consensus on Science With Treatment Recommendations. Circulation. 2025;152(suppl 1). DOI: 10.1161/CIR.0000000000001358 — https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIR.0000000000001358

3. TECC Guidelines for Active Bystanders. Committee for Tactical Emergency Casualty Care (C-TECC), 2024 — https://www.c-tecc.org/images/F_TECC_ActiveBystander2024_FINAL.pdf

4. SMRTNÍK, Adam. Efektivita zaškrcovacích pomôcok pri traumatickom krvácaní. Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha, 2020.

5. Lechner R, Oberst A, Beres Y, et al. COMBAT-C: COntrol of Major Bleeding by Application of Tourniquets over Clothing. BMC Emergency Medicine. 2024;24:90. DOI: 10.1186/s12873-024-01005-x — https://link.springer.com/article/10.1186/s12873-024-01005-x

6. Altamirano MP, Kragh JF, Aden JK, Dubick MA. Role of the Windlass in Improvised Tourniquet Use on a Manikin Hemorrhage Model. Journal of Special Operations Medicine. 2015;15(2):42–46. DOI: 10.55460/DTPO-G5OG — https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26125163/

7. Kragh JF, Wallum TE, Aden JK, Dubick MA, Baer DG. Which Improvised Tourniquet Windlasses Work Well and Which Ones Won’t? Wilderness & Environmental Medicine. 2015;26(3):401–405.

8. Goralnick E, Chaudhary MA, McCarty JC, et al. Effectiveness of Instructional Interventions for Hemorrhage Control Readiness for Laypersons in the Public Access and Tourniquet Training Study (PATTS): A Randomized Clinical Trial. JAMA Surgery. 2018;153(9):791–799. DOI: 10.1001/jamasurg.2018.1099 — https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29801156/

9. Position Statement on the Application of Tourniquets. Faculty of Pre-Hospital Care, The Royal College of Surgeons of Edinburgh, 2017 — https://fphc.rcsed.ac.uk/media/2398/position-statement-on-the-application-of-tourniquets-july-2017.pdf

10. Berry C, Gallagher JM, Goodloe JM, Dorlac WC, Dodd J, Fischer PE. Prehospital Hemorrhage Control and Treatment by Clinicians: A Joint Position Statement. Prehospital Emergency Care. 2023;27(5):544–551. DOI: 10.1080/10903127.2023.2195487 — https://naemsp.org/position-statement/prehospital-hemorrhage-control-and-treatment-by-clinicians-a-joint-position-statement/

11. ANZCOR Guideline 9.1.1 – First Aid for Management of Bleeding. Australian and New Zealand Committee on Resuscitation, 2024 (aktualizace 2025) — https://www.anzcor.org/home/first-aid/guideline-9-1-1-first-aid-for-management-of-bleeding

12. Vyhláška č. 153/2023 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích – povinný obsah autolékárničky — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-153

Kde se pásy vzaly? 

Na začátku automobilového průmyslu zdaleka nebylo běžné mít v autě pásy. Za vynálezce bezpečnostního prvku je považován George Cayley, ale jako první, kdo skutečně pásy do auta integroval, byl Louis Renault. Přišel se systémem pětibodového pásu. K tříbodové verzi se propracovalo později Volvo, které dalo pásům podobu jakou známe dnes. Ze začátku ale nebyly pásy v autech povinné. Jako součást povinné výbavy auta zavedla první bezpečnostní pásy Austrálie. A další země se velmi brzy přidaly.

Jak jsme na tom u nás? 

V Čechách začala platit v šedesátých letech vyhláška o nutnosti použití pásu na předních sedadlech. Ale jen na silnici mimo obec. Po dalších deseti letech se tato vyhláška změnila na povinnost poutat se na všech sedadlech. Ale až o několik dalších let později se změnila na povinnost poutat se i ve městě. Automobilky pak postupně začaly přidávat čidla upozorňující na nunost zapnutí pásu hned při rozjetí auta. Aktuálně už jsou auta, která se bez zapnutého pásu po chvilce zastaví. 

Dnes je nepoužití bezpečnostního pásu bráno jako dopravní přestupek a hrozí za něj pokuta. Tato povinnost platí i pro spolucestující a samozřejmě také děti.

Jak takový pás vlastně funguje? 

Pás má tři body, které zajišťují správnou funkci a bezpečnost. Jde křížem přes tělo k bokům a přes pánev vede ke sponě, kterou zapínáme. Při nárazu se hmotnost našeho těla velmi výrazně zvyšuje a pásy s tím počítají. Jsou vybaveny pyrotechnickými předepínači a omezovači tahu. Ty se během nárazu rychle aktivují a stáhnou pás zhruba o 10 centimetrů. To tě přitáhne silněji do sedadla. Jenže zase tě nemůžou držet úplně pevně, aby nehrozilo zranění právě od přílišného utažení popruhů. Bezpečnostní pásy jsou vybaveny omezovači síly a pokud překročí hodnotu 5 kN (odpovídá více než 500 kg), začne se zkrucovat hřídelka, na níž je pás navinut a tím se tlak uvolní. Tím dojde k povolení pásu, a síla v něm se tedy již dále nezvětšuje.

Co druhý pomocník v bezpečnosti u auta?

Bezpečnostní pás není jediný, který se v autě snaží každého ochránit před poraněním nebo smrtí. Jako druhý do party je tady airbag. Bezpečnostní nafukovací vak vynalezl John W. Hetrick v roce 1952. A chytře si to nechal hned patentovat. K tomu se přidal senzor, který uměl detekovat náraz a airbag byl na světě. Tehdy to měla být alternativa k bezpečnostním pásům, které američané moc nepoužívali. Jako první vyrobila sérii automobilů s airbagem firma Ford v sedmdesátých letech. Od devadesátých let jsou už ve standardní výbavě hlavové airbagy. 

Bezpečí nebo skrytá hrozba?

Dnes už dávno není jeden airbag ve volantu řidiče. V autě najdeme čelní, boční, hlavové, kolenní a případně ještě další airbagy. Mají jeden cíl – ochránit člověka před úrazem. Ale pozor, fungují pouze v kombinaci se zapnutým bezpečnostním pásem. Jedno bez druhého nefunguje. Airbag pak dokáže bez pásu dokonce člověka těžce zranit nebo usmrtit. Airbag se nafukuje extrémně rychle – kolem 250 km/h. Celý proces od aktivace po plné nafouknutí trvá přibližně 20 – 30 milisekund (tedy méně než mrknutí oka).

Při dopravní nehodě bezpečnostní pás podrží tvoje tělo na sedadle, čímž zabraňuje, aby došlo k vylétnutí z vozidla ven nebo nárazu do interiéru. Airbagy pak přicházejí na scénu jako druhá linie obrany, kde chrání tvoji hlavu, krk a hrudník před nárazem. Dokonalá dvojka.

Měj svůj život pevně v rukou!

Používání bezpečnostního pásu by nemělo být volitelné ani záležitostí pohodlí. Je to základní bezpečnostní opatření, které může rozhodnout o tvém životě nebo smrti v případě nehody. A přestože se to pro někoho může zdát jako otravná a zbytečná věc, vždy si zapni bezpečnostní pás, hned jak nastoupíš do auta – je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak zvýšit bezpečnost na cestách.

Chceme tě motivovat k tomu, že zapnuté pásy jsou v autě samozřejmost. Ani tak občas nehodě nezabráníme. Pak je potřeba umět bezpečně jednat a poskytnout raněným první pomoc.

Tři základní pravidla pro bezpečnější cestování:

1. Buď ohleduplný(á).
2. Věnuj se řízení.
3. Používej bezpečnostní pás! Vždycky!!

🚑 Z paluby Rychlíků

Blížil se konec doposud klidné směny a já umýval sanitku, když na obrazovce GPS vyskočila zpráva: „Dítě 2 roky, bezvědomí – nedýchá, stav po dušení jídlem.“

Okamžitě nasedám do auta, po cestě z myčky nabírám lékařku a dalšího záchranáře. K pacientovi je to necelý kilometr – za chvíli brzdíme před domem. Bereme potřebné vybavení a schody skáčeme po třech. Zoufalá máma nám běží naproti, do náruče mi předává bezvládného chlapečka, který nejeví známky života. Zahajujeme resuscitaci: masáž srdce, umělé vdechy ambuvakem (ruční přístroj, kterým nahrazujeme dechovou činnost), zajišťujeme dýchací cesty i žilní vstup. Po pár minutách se srdíčko znovu rozběhne a malého pacienta přebírá posádka vrtulníku, která zajistí transport do nemocnice.

„Majáky zapínáme až poté, co vyhodnotíš situaci, zavoláš na 155 a dispečer nám pošle výzvu k výjezdu. To zabere nějaký čas. Cesta na místo taky. Do našeho příjezdu jsi to právě ty, kdo může vrátit dech.“

Naší motivací jsou zachráněné životy, jeden z našich účastníků mi nedávno napsal:

„Hlídal jsem dvouleté děvče. Zaskočil jí bonbón, začala se dusit. V hlavě mi naskočila technika, kterou jste nás učili – otočil jsem ji a 5× udeřil mezi lopatky. Bonbón byl venku. Díky za znalosti, o kterých jsem si myslel, že je nikdy nevyužiju!“

– Vít, účastník firemního kurzu první pomoci

🆘 Jak postupovat při dušení

Kašle, mluví?

• Podporuj v kašli.
• Nech postiženého stát v předklonu.

Nekašle, nemluví, sípe?

Proveď vypuzovavací manévry:

• 5 × úder mezi lopatky (Gordonův manévr). 👋
• 5 × Heimlichův manévr (stlačení nadbřišku). 🤲
• Postup opakuj.

⚠️ Heimlichův manévr se nedoporučuje používat u těhotných.

U dětí do 1 roku 👶 na to jdeme jinak:

• Dítě si položíme hlavou (obličejem dolů) na předloktí a dlaní druhé ruky udeříme 5 x mezi lopatky.
• Když nedojde k uvolnění dýchacích cest, přetoč dítě na záda a pětkrát stlačuj prsty hrudník jako při resuscitaci.
• Postup opakuj.

Když je snaha neefektivní a postižený ztratí vědomí:

• Volej 155.
• Zahaj resuscitaci a pokračuj do příjezdu záchranky.
• U dětí nejprve 1 minutu resuscitujeme a poté voláme na tísňovou linku.
  
  👍 TIP: Dej si telefon na hlasitý odposlech, volné ruce se budou hodit.

Jídlo se podařilo vypudit?

Vyhledej lékařskou kontrolu v nemocnici. Při stlačení může dojít k poškození vnitřních orgánů.

První pomoc jako nefinanční benefit pro zaměstnance

Kurz první pomoci není jen položka v rozpočtu – je to nejcennější firemní investice. Dva příběhy, jedna pointa: záchranka vždy dorazí, ale první pomoc poskytují svědci – většinou laici. Dovednosti z firemního kurzu nezůstávají zamčené ve skříňce, zaměstnanec si je odnáší domů. Může firma nabídnout cennější benefit než schopnost zachránit život?

„Dostala jsem tip od kamarádky, že tohle školení je jiné. A měla pravdu – od prvního momentu jsme věděli, že to nebude jen další prezentace s nudnou teorií.“

Když hledáte program, který má přesah

Každý rok hledáme v Generali České pojišťovně program, který by spojil lidi z celého týmu – a zároveň měl smysl. Firemní akce pro více než 100 lidí nejsou po organizační stránce jednoduché. S Rychlíky šlo vše, jako po másle.

Když mi kamarádka doporučila zážitkový kurz první pomoci, upřímně mě to zaujalo. Místo pasivní přednášky jsme mohli nabídnout kolegům něco skutečného. A tak jsme se rozhodli jít do toho.

První pomoc jako firemní zážitek

Základní motivace byla jasná – nácvik životně důležitých dovedností v bezpečném prostředí. Chtěli jsme ale i zážitek, na který se bude vzpomínat. Většina účastníků s první pomocí neměla žádnou předchozí zkušenost.

Koncept zážitkového kurzu s modelovými situacemi nám dával smysl. Reálné scénáře, aktivní zapojení a kombinace základní teorie s praxí – to prostě zafungovalo skvěle. A atmosféra? O tu se postarali lektoři, maskérka a figuranti s divadelními vlohami.

Součástí programu byl i doplňkový seminář sebeobrany Krav Maga pod vedením instruktora Vlastíka Pitrochy. I ten měl skvělý ohlas –  prakticky, s humorem a zapojením všech účastníků. Další silný moment, který výborně doplnil celkový zážitek.

Když při záchraně života pomůže smeták

Během kurzu jsme zažili momenty, které se mohou kdykoli přihodit každému z nás. Jedním z nejsilnějších byla scéna s topícím se mužem v bazénu – naše skupina ho „zachraňovala“ pomocí smetáku. Zní to absurdně, ale v tu chvíli jsme všichni brali situaci vážně. Při debriefingu nám lektor sdělil, že jsme postupovali správně.

Ohlédnutí po roce

S ročním odstupem vidíme kurz jako jedno z nejlepších rozhodnutí. Odezva byla nad očekávání pozitivní – účastníci ocenili nejen formu, ale i profesionalitu a přátelský přístup celého týmu.

V Generali nám na lidském životě záleží. Tohle byl první teambuilding, který měl kromě společně stráveného času i skutečný přínos – nejen symbolický, ale i praktický. Stal se přirozenou součástí naší firemní kultury.

Nečekejte „až se něco stane“

Pokud hledáte program, který má hloubku a zároveň vtáhne lidi do děje, můžu tento kurz jen doporučit. Nenásilná forma učení, která má dopad – to je kombinace, která se nevidí často.

Navíc nikdy nevíte, kdy bude někdo z vašich kolegů u nehody jako první. Teď víme, že bychom si s tím poradili lépe než dřív.

Za Generali Českou pojišťovnu moc děkuji celému týmu Rychlíků – umíte připravit zábavný program s přesahem.

Alice Beníčková, asistentka Generali Česká pojišťovna

👉 Zajímá tě, jaký kurz připravíme pro tvůj tým?

📩 Stačí odeslat nezávaznou poptávku. Vyber možnost ŽIVÉ SIMULACE PRO FIRMY / PRO ŠKOLY. Do textu zprávy napiš odkud jste, kolik lidí se aktivně zapojí a čemu se věnujete. Na základě toho připravíme nezávaznou cenovou kalkulaci.

Když má přijít kontrola BOZP, panikaří i kaktus na recepci. Zajištění dokumentace, checklistů, požární směrnice… všechno musí být stoprocentní. První pomoc ale mnoho firem příliš nevzrušuje. Tedy jen do chvíle, dokud se skutečně nevytáčí číslo tísňové linky.

Firmy investují astronomické částky do preventivních opatření. Reproduktory na schodištích připomínají zaměstnancům, aby se drželi zábradlí. Cedule s různými výstrahami visí i na záchodě – pro jistotu. Když jde o první pomoc, firmy často tvrdí, že prostředky už nezbývají.

🖋️ První pomoc? Podepsal jsem

V mnoha firmách probíhá školení první pomoci jako jednorázová formalita. „Tady to podepiš a byl jsi proškolen, jasný?“ Jenže co když půjde do tuhého? Nádech, výdech. Co dál? Přichází bezradné volání na tísňovou linku a počítání nekonečně dlouhých minut do příjezdu záchranky. Papír s podpisem ještě nikoho při životě neudržel. Dokonce ani bezpečnostní opatření za stovky tisíc.

📒 Dokumenty máme od A do Z, ale…

Checklisty, hasicí přístroje, evakuační plány – všechno se kontroluje. Tím rozhodně nechceme říct, že je to zbytečné. Ale přesunout hodnotné (a zákonem povinné) školení první pomoci na další kolej není dobrý nápad. Když jde o život, náš nepřítel je čas. A právě první minuty jsou klíčové. Jenže firma je byznys a někde se přeci ušetřit musí. A tak se často šetří tam, kde to nakonec bolí nejvíc.

⚖️ Zákon mluví jasně. První pomoc a BOZP bez rozdílů

Podle Zákoníku práce mají obě oblasti stejnou váhu – povinnost proškolit zaměstnance v první pomoci je neoddělitelnou součástí systému prevence rizik. A přesto se s nimi zachází jako s nerovnými soupeři – jedné se klaníme, druhou odškrtáváme. Je to černé na bílém. V praxi ale často jen do chvíle, než někdo spadne k zemi.

🫵 Až to přijde, rozhoduje člověk – NE audit

Protože když se něco přihodí, nebude to checklist, kdo někomu uvolní dýchací cesty. Nebude to ani detailně zpracovaný audit, co zahájí resuscitaci. Bude to člověk. Který buď ví, co dělá – nebo ne.

💪 Máš to ve svých rukou

Zamysli se, jestli ve vaší firmě berete první pomoc a BOZP se stejnou vážností. Protože zákon ano. Realita se neptá, zda to máte v šanonu srovnáno. Bezpečnost práce a první pomoc musí jít ruku v ruce – jinak to celé ztrácí smysl.

Chceš pro svůj tým naplánovat školení první pomoci, ale nevíš, kde začít? Přečti si náš další článek, ve kterém se zabýváme otázkou:

👉 Jak vybrat správný formát pro tvoji firmu? 👈

• Facebook
• Instagram
• LinkedIn

Firmy hledají nové způsoby, jak svým lidem nabídnout něco víc než společný zážitek. Co když existuje možnost, jak zabít dvě mouchy jednou ranou?

Napadlo vás spojit legislativní povinnost pro firmy s adrenalinovým teambuildingem? Přesně to přináší náš kurz Živé simulace.

🧭 Když dojdou nápady – přichází smysluplný zážitek

Nápady na další společný program pro zaměstnance časem docházejí. Naštěstí máme řešení, které přináší společný zážitek, adrenalin a především zkušenost, která může zachránit život.

Zážitkový kurz první pomoci není jen společně strávený čas. Je to zkušenost, která má skutečnou hloubku – dává smysl lidsky i profesně.

🩸 Modelové situace vás připraví na skutečný boj o život

Náš tým tvoří zkušení lektoři a figuranti, kteří připraví scénáře na míru. Nehoda ve skladu, kolaps v kanceláři nebo bouračka při služební cestě? Přesně takové situace budete řešit.

Naše maskérka dokáže vytvořit natolik realistická zranění, že se některým účastníkům při ošetřování raněných třesou ruce.

Většinou připravíme 3 – 4 stanoviště (podle vašich časových možností). Účastníky rozdělíme do menších týmů, ve kterých postupně řešíte připravené modelovky.

Na úvod kurzu položíme pevné základy. Autentické video vás vtáhne do děje a navodí tu správnou atmosféru. K tomu pár praktických slov k bezpečnosti a nezbytným postupům – a pak už je čas jít rovnou do akce!

Pod tlakem, v reálném tempu, s jasným cílem: zachránit život! ⏳

Po celou dobu vás pozorně sledují naši lektoři. Po skončení každého scénáře dostanete konkrétní zpětnou vazbu – společně rozebereme, co bylo zvládnuto dobře a kde je prostor ke zlepšení. Následuje rekapitulace správného postupu a samozřejmě možnost si všechno ještě jednou v klidu vyzkoušet.

🧠 Proč si to lidé opravdu zapamatují

Paměť ráda po čase promazává nepoužívané soubory. Ale co si skutečně prožijeme, to si mozek uloží na cloud. Výzkumy z oblasti neurovědy a simulačního vzdělávání ukazují, že emočně silné zážitky vedou k hlubšímu uchování informací, vyšší míře sebevědomí a automatizaci reakcí pod tlakem.

Zážitková forma výuky aktivuje nejen racionální myšlení, ale i intuici a schopnost jednat efektivněji. Tohle není teoretická přednáška. Tohle je osobní zkušenost – a ta se nezapomíná.

💪 Společně tvoříme ze světa bezpečnější místo

Náš program má přesah do reálného života – a přesně to mu dává největší přidanou hodnotu. Týmy čelí tlaku a přitom musí společně hledat řešení. Vzniká tak přirozený prostor pro spolupráci, důvěru a sdílený zážitek, který má skutečný smysl.

Dovednosti, které získáte, můžete využít kdykoliv a kdekoliv. V práci, doma nebo na dovolené. Každého může tato situace potkat.

🥇Variabilní program na míru

Základem je intenzivní kurz první pomoci, který zabere přibližně 4 hodiny.

Pokud chcete společný zážitek ještě více intenzivní, nabízíme i další doprovodný program. Mezi oblíbené patří:

1. Sebeobrana s instruktorem Krav Maga
   • Osvojte si základy sebeobrany pod vedením zkušeného instruktora sebeobranného systému Krav Maga. Získáte větší sebedůvěru a poznáte techniky, které vám mohou pomoci ochránit sebe i své blízké v případě napadení v baru nebo na ulici.
2. Střelba s bývalým armádním instruktorem
   • Zažijte atmosféru reálné střelby na střelnici pod vedením bývalého armádního instruktora se zkušenostmi ze zahraničních misí. Naučíme vás základy bezpečné manipulace se zbraněmi a vyzkoušíte si střelbu z různých typů zbraní.
3. Slaňování s profesionálním hasičem z lezecké skupiny
   • Překonejte vlastní hranice a užijte si adrenalinovou zkušenost slaňování pod vedením zkušeného hasiče ze speciální lezecké skupiny. Získáte odvahu, naučíte se překonávat stresové situace a navíc zažijete unikátní pohled na svět z výšky, na kterou se běžně nedostanete.

Celý kurz můžete mít jako samostatný program, nebo si ho objednat jako akci na klíč – včetně dopravy, cateringu a ubytování.

🎭 Autentičnost především

Jsme profíci, kteří poskytují první pomoc denně. A právě díky tomu víme, že autenticita se nedá nahradit. Nechceme, aby si účastníci „něco zkusili“ – chceme, aby to zažili.

Opakovaně se nám na kurzech stalo, že se účastník pokusil masírovat hrudník živému figurantovi, který kolaps jen předstíral.

„To je přesně ten moment, kdy víme, že jsme splnili cíl. I za cenu, že se proti takovým situacím budeme muset lépe pojistit.“ 😀

✅ Zákonná povinnost, která má smysl

Ano, školení první pomoci je pro firmy ze zákona povinné.

Ale proč ho vnímat jako nutné zlo, když se může proměnit v zážitek s přesahem? Kurz Živé simulace splní legislativní požadavky a zároveň zanechá ve firmě něco, co nezmizí s pondělním nástupem do práce.

A pokud s kurzem nebudete spokojeni?

💵 Vrátíme vám všechny peníze. Bez výmluv. To je garance spokojenosti bez rizik.

📣 Chcete zažít teambuilding, o kterém budou všichni dlouho mluvit?

Jak probíhá zážitkový kurz první pomoci?

Nezapomeň nás sledovat na sítích, kam pravidelně přidáváme novinky a zajímavosti.

• Facebook
• Instagram
• LinkedIn

Školení první pomoci by nemělo být vnímáno jen jako splnění administrativní povinnosti. Správně zvolený formát může rozhodnout o tom, jestli zaměstnanci dokážou v krizové situaci skutečně pomoct.

Není školení, jako školení

Firmy často řeší, jaký formát školení zvolit, aby měl smysl a nebyl jen splněnou povinností. Každé pracoviště má jiná rizika, a proto je důležité zvolit takový typ kurzu, který odpovídá reálným potřebám vašich zaměstnanců.

Možnosti školení první pomoci:

1. Teoretická přednáška – naprosto nevhodná
2. Praktický workshop – efektivní a osvědčený formát
3. Modelové situace – realistický trénink pod tlakem
4. Online školení – vhodné pouze pro opakování

Teoretická přednáška je ztráta času

Nejhorší možností, kterou může firma zvolit, je klasická přednáška. Zaměstnanci si vyslechnou teorii, ale ve chvíli, kdy dojde na skutečné poskytování první pomoci si kromě čísla 155 nevybaví téměř nic.

Školení, které nefunguje, jsou vyhozené peníze

Na první pohled se může zdát, že teoretická přednáška je nejlevnější varianta školení první pomoci. Proč tedy říkáme, že jde o nejdražší chybu, kterou můžete udělat?

V krizové situaci nikdo neotevře poznámky z přednášky. Pokud si zaměstnanci první pomoc nevyzkouší v praxi, v reálném okamžiku si nebudou jistí, co dělat. A když se k tomu přidá stres a tlak z odpovědnosti, zůstane jen strach a váhání místo rychlé reakce.

K čemu vede špatně zvolené školení?

❌ Formálně splněná povinnost, ale bez skutečné připravenosti zaměstnanců.
❌ Vyhozené peníze za školení, které v praxi nemusí stačit.
❌ Vyšší riziko vážných zdravotních komplikací a pracovních úrazů.

Praktický workshop – základní a efektivní formát

Pro koho je vhodný? Pro každého, kdo nechce v krizové situaci jen bezmocně lovit v paměti teoretické poučky. V rozhodující chvíli nepomůže, co jste si přečetli – ale jen to, co jste si prakticky vyzkoušeli.

Hokejista se nenaučí střílet góly jen tím, že bude poslouchat trenéra u tabule. Potřebuje se dostat na led, zkoušet různé situace, cítit tlak hry a reagovat automaticky. Stejně tak je to s první pomocí – naučit se teorii je důležité, ale bez praxe zůstane někde vzadu jen pár pouček bez souvislostí.

Neustále ladíme dokonalý poměr teorie a praxe. Proto každé školení nezačínáme rovnou drilem, ale nejdříve postavíme pevné základy v podobě krátkého teoretického úvodu, kde na reálných příkladech z praxe ukážeme, proč je správná reakce tak důležitá.

Teď ale přichází to nejdůležitější – trénink život zachraňujících úkonů. Účastníci se střídají na stanovištích, kde si pod vedením zkušených lektorů procvičí různé situace, které zohledňují specifická rizika každého zaměstnání. Každý si vyzkouší řešit různé situace na figurínách a modelech, protože až přijde skutečná situace, nebude čas přemýšlet – bude třeba okamžitě jednat.

Proč zvolit kurz s důrazem na praktický nácvik?

✅ Nepodkročitelné minimum pro každé pracoviště.
✅ Efektivní formát – aktivní zapojení zaměstnanců.
✅ Každý si ověří své znalosti na figurínách a modelech.

Modelové situace – nejrealističtější trénink pod tlakem

Pro koho je vhodný? Pro firmy, které chtějí posunout výuku první pomoci ještě o krok dál a přeměnit standardní kurz v netradiční zážitek. Napadlo Vás někdy, že školení první pomoci se může proměnit v  netradiční teambuilding?

Co to obnáší? Modelové situace s namaskovanými figuranty. Zaměstnanci se rozdělí do týmů, ve kterých společně čelí simulovaným situacím, které musí zvládnout v reálném čase.

Co zážitkový kurz přináší?

✅ Nácvik první pomoci, který se nejvíce přibližuje skutečné záchraně života.
✅ Výrazné posílení týmové spolupráce a komunikace.
✅ Dlouhodobou zapamatovatelnost díky silnému emočnímu prožitku.

Online školení je vhodné pouze jako doplněk

Tahle forma vzdělávání je na místě ve chvíli, kdy zaměstnanci pravidelně absolvují kvalitní kurzy první pomoci a chtějí si svoje znalosti osvěžit.

 Jak to funguje v praxi?

Online formát umožňuje zaměstnancům procházet si klíčové postupy ve vlastním tempu. Obsah by měl být interaktivní, stručný a zaměřený na nejdůležitější oblasti.

✅ Skvělý doplněk mezi prezenčními kurzy.
✅ Možnost osvěžení znalostí kdykoliv.
❌ Nelze se naučit praktické dovednosti – první pomoc je dovednost, kterou musíte trénovat.
❌ Bez praktického nácviku se zaměstnanci nenaučí správně reagovat pod stresem.

Kolik zaměstnanců proškolit?

Plošné školení celého týmu je vždy nejlepší varianta. Ve velkých firmách to ale není vždy možné, a proto je nutné pečlivě zvolit počet a strategické rozmístění pověřených osob.

💡 Klíčové je, aby tyto osoby byly vždy dostupné – nelze spoléhat na jednoho člověka, který může být v případě potřeby zrovna na obědě.
💡 Kvalitní přípravu dopřejte především mistrům ve výrobě, stavbyvedoucím a každému, kdo je na pracovišti přítomný vždy.

Nechte si zdarma poradit

📞 Zavolejte nám nebo napište – probereme vaše potřeby a pomůžeme vám najít nejlepší řešení.

„Před lety jsme školení udělali, to přeci stačí, ne?“ Jenže skutečná připravenost vypadá jinak. Formálně to v některých případech může stačit, ale co když se boj o život ve vaší firmě odehraje za rok, dva nebo ještě později? Budou si zaměstnanci stále pamatovat, jak se zachovat? Nejspíš ne. Bez pravidelného opakování dovednosti vyprchají a místo rychlé a efektivní pomoci přichází váhání a strach. Právě v takových chvílích je nezbytné mít některé postupy vryté pod kůží.

„Jak často bychom měli opakovat školení první pomoci?“ Na tuhle otázku se nás firmy ptají nejčastěji. Doporučený interval je jednou za dva roky, ve firmách s vyšším rizikem úrazů (výroba, logistika, stavebnictví) pak ideálně každý rok. Tato frekvence zajišťuje, že si zaměstnanci udrží klíčové dovednosti a v případě krizové situace budou schopni reagovat rychle a správně.

Druhou častou otázkou je, jak naplánovat školení, aby neomezilo provoz firmy? Obavou vedoucích pracovníků je výpadek pracovní síly během školení, zejména ve směnném provozu nebo u klíčových pracovníků. Řešení je jednoduché – přijedeme přímo k vám, přizpůsobíme se vašemu harmonogramu a nabízíme možnost rozložení školení do více termínů. Díky tomu se minimalizuje dopad na chod výroby, dopravy nebo kancelářského provozu. Navíc každá pracovní pozice čelí odlišným rizikům, proto každé naše školení zahrnuje obecný základ a dále přizpůsobené specifické scénáře.

Jak na školení první pomoci bez omezení provozu?

• Privátní kurz: Místo toho, abyste zaměstnance posílali na externí školení, kurz proběhne přímo ve vaší firmě. To znamená menší časové ztráty, lepší zapojení zaměstnanců a maximální praktičnost.
• Flexibilita termínu: Existují firmy, kde se provoz zastavit nemůže, proto nabízíme více termínů v rámci jednoho školení. Díky tomu můžete kurz rozdělit do několika dnů a zabránit výpadkům ve směnách nebo klíčových procesech.
• Flexibilita obsahu: Každá pracovní pozice čelí jiným rizikům. Můžeme váš tým rozdělit na menší skupiny a přizpůsobit obsah skutečným rizikům každé pracovní pozice.

Praktické tipy pro efektivní školení první pomoci:

1. Doplňkový e-learning: Kombinace prezenčního školení s krátkými online moduly umožní zaměstnancům osvěžit svoje znalosti kdykoliv potřebují.
2. Krátký workshop: V některých případech může být efektivnější zařadit častěji frekventované, ale krátké refresh workshopy, kde si zaměstnanci procvičí klíčové postupy.
3. Praktické simulace na pracovišti: Z našeho pohledu považujeme praktický nácvik život zachraňujících úkonů za nepodkročitelné minimum každého kvalitního kurzu. Nejlepším a osvědčeným způsobem pro trénink záchrany života jsou však tzv. modelovky, které se nejvíce přibližují reálným situacím, které mohou vzniknout v prostředí vaší firmy.
4. Využití ambasadorů první pomoci: V korporátních firmách je často obtížné důkladně vyškolit každého zaměstnance. Proto doporučujeme pečlivě vybrat adekvátní počet pověřených osob, které budou zajišťovat poskytování předlékařské pomoci a přivolání záchranné služby. Pro bezpečnou aplikaci tohoto modelu je však klíčové minimalizovat riziko, že proškolená osoba nebude v případě potřeby okamžitě dostupná. 100% jistotu ale nemáte nikdy.

První pomoc je obecně vnímána jako soubor základních předpokladů „táborového zdravotníka“ – ten umí obvazovat rány, zafixovat zlomeniny a vytáhnout klíště. Naším cílem však není udělat z každého zaměstnance chodící příručku první pomoci. Logicky vzato, zaměstnanci v kancelářích pravděpodobně nebudou řešit závažný úraz svého kolegy, ale spíše akutní zdravotní komplikace chronických onemocnění, typických pro sedavé profese. Řeč je například o infarktu, mrtvici nebo stavech spojených s cukrovkou.

Máte pocit, že vaše firma potřebuje v oblasti první pomoci posun? Nechte si poradit od našich odborníků a nastavte systém školení tak, aby byl maximálně efektivní. Kontaktujte nás ještě dnes a my vám zdarma poradíme, jak zorganizovat kurz první pomoci na vašem pracovišti.

Tipy, rady i zákulisí školení první pomoci sdílíme na našich sociálních sítích – sledujte nás!

• Instagram
• Facebook
• LinkedIn

Podle Výzkumného ústavu bezpečnosti práce bylo v roce 2023 hlášeno přes 43 000 pracovních úrazů. Nejčastějšími hrozbami zůstávají dopravní nehody a pády těžkých břemen.

Realita pracovní úrazovosti

Pracovní úrazy představují běžnou součást provozu mnoha firem, ale jejich dopad bývá často podceňován. V roce 2023 došlo v České republice k více než 43 000 pracovním úrazům, což odpovídá průměru 119 úrazů denně. Ačkoliv počet smrtelných úrazů dosáhl historického minima – 77 případů, jejich závažnost nelze přehlížet. Každých pět dní přicházíme v Česku o jeden lidský život v důsledku pracovního úrazu. Průměrná délka pracovní neschopnosti po úrazu činila 56,2 dne. To znamená téměř dva měsíce, kdy je firma bez zaměstnance, a během této doby se práce často musí rozdělit mezi ostatní členy týmu.

„Díky kvalitně proškolenému týmu nemusí nehoda přerůst v tragédii.“

Když jde někomu o život, bojujeme především s časem. Proto je nezbytné, aby každý dokázal okamžitě a bez váhání zakročit. Školení první pomoci zaměstnancům poskytuje jistotu i dovednosti, díky nimž mohou zvládnout mimořádné situace efektivně a bez paniky. Rychlá a správná reakce může významně ovlivnit závažnost následků – fyzických i ekonomických. Přesto mnoho firem přistupuje ke školení první pomoci jen jako k formální povinnosti. Zaměstnanci jsou často v poskytování první pomoci „proškoleni“ pouze v rámci bezpečnosti práce – a to jen povrchně, nedostatečně, nebo dokonce vůbec.Takový přístup zanechává zaměstnance nepřipravené na skutečné krizové situace, které mohou rozhodovat o životě a zdraví.

Překvapivá čísla a data

Ze statistik vyplývá, že manipulace s těžkými břemeny a konstrukcemi byla hlavní příčinou úrazů, které vedly k dlouhé pracovní neschopnosti. Více než 14 000 úrazů postihlo ženy, což naznačuje, že riziko nehrozí pouze v těžkém průmyslu. K závažnému úrazu nemusí dojít pouze v areálu firmy. Nejvíce rizikové jsou zejména pracovní cesty, ať už se jedná o převoz materiálu nebo cestování za pracovní schůzkou. Dopravní nehody tvořily 39 % všech smrtelných pracovních úrazů. To je více než třetina případů, kdy se pracovníci už nevrátili domů ke svým rodinám.

Praktické školení pro řešení reálných situací

Nabízíme kurzy první pomoci, které jsou šité na míru potřebám každé firmy. Ať už jde o řešení závažných úrazů, nebo zvládání situací spojených s dopravními nehodami, naučíme vás správně reagovat i v těch nejkritičtějších okamžicích. Školení zahrnují nejen teoretickou přípravu, ale také praktické nácviky, které zaměstnancům dodávají jistotu při řešení skutečných mimořádných situací.

Proč nečekat?

Odkládání školení první pomoci je hazardem, který se nemusí vyplatit. Nejen že může být důsledkem neštěstí, ale také výrazně zasáhne reputaci a finanční stabilitu firmy. Naopak investice do školení přináší řadu výhod:

• Bezpečnější pracovní prostředí: Dobře vyškolení zaměstnanci vědí, jak zvládat krizové situace, a tím minimalizují následky mimořádných událostí.
• Ochrana firmy: Kvalitní školení výrazně omezí pravděpodobnost případných právních sporů.
• Přidaná hodnota pro zaměstnance: Schopnost záchrany života se může hodit i doma, na ulici nebo kdekoli jinde.

Naplánujte si školení první pomoci již tento rok!

Nečekejte, až dojde k nehodě – zajistěte svým zaměstnancům školení první pomoci přizpůsobené rizikům vašeho pracoviště. S pomocí našich zkušených lektorů vytvoříte prostředí, kde bude každý připraven zachraňovat životy.

Chcete se dozvědět více o zákonné povinnosti týkající se školení první pomoci na pracovišti? Podívejte se na náš předchozí článek, kde toto téma rozebíráme.

• Facebook
• Instagram
• LinkedIn

Co říká zákon: Povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu ke školení první pomoci

Podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., § 102 a § 103) má každý zaměstnavatel povinnost zajistit zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců, včetně schopnosti poskytnout první pomoc. Co to vlastně znamená v praxi?

Tři hlavní kroky, které by měl každý zaměstnavatel dodržovat z pohledu zákona:

1. Prevence a připravenost: Školení první pomoci musí zaměstnancům poskytnout jasné pokyny, jak reagovat v krizových situacích – ať už jde o úrazy, zdravotní komplikace, nebo nečekané mimořádné události.

2. Pravidelná školení: Věděli jste, že školení nestačí absolvovat jen jednou? Musí se pravidelně opakovat a jejich obsah by měl odpovídat rizikům na vašem pracovišti.

3. Dostupnost vybavení: Nejde jen o to, aby na pracovišti byla lékárnička. Zaměstnanci musí vědět, kde ji najdou, a především jak ji použít.

Tip: Vyhláška č. 79/2013 Sb. stanovuje, že vybavení lékárničky má odpovídat specifickým rizikům vašeho pracoviště. Pravidelně kontrolujte její obsah, aby odpovídal aktuálním potřebám.

Sankce za nesplnění: Na co si dát pozor

Nepodceňujte rizika. Pokud by inspektorát práce zjistil, že vaše firma nedodržuje povinnosti v oblasti bezpečnosti práce, může vám uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (zákon č. 251/2005 Sb.). A co víc, pokud by na pracovišti došlo k vážnému úrazu a nebylo zajištěno správné proškolení, může být vedení firmy odpovědné nejen finančně, ale i trestně.

Zvažte tedy otázku: Jsou vaši zaměstnanci připraveni na krizové situace? Pokud ne, je nejvyšší čas jednat!

Proč je dodržování legislativy klíčové?

První pomoc není jen o dodržování zákonů. Je to především investice do zdraví vašich lidí a do kultury vaší firmy.

Jaké výhody vám přinese pravidelná příprava?

• Důvěra zaměstnanců: Zaměstnanci ocení, že dbáte na jejich bezpečnost.
• Rychlá a efektivní reakce: Příprava na krizové situace minimalizuje riziko vážných zdravotních komplikací.
• Pozitivní image firmy: Bezpečné prostředí je konkurenční výhodou, která může přilákat talentované zaměstnance.

Začněte už dnes: Dejte své firmě bezpečnostní náskok

Nepodceňujte sílu prevence! Nabízíme školení na míru, která kombinují teoretické znalosti s praktickým nácvikem. Ať už jde o malou kancelář, nebo velký výrobní závod, připravíme váš tým na vše, co může přijít.

Přihlaste svůj tým ještě dnes a získejte konzultaci zdarma. Kontaktujte nás na telefonním čísle 731 898 762 nebo pošlete nezávaznou poptávku prostřednictvím našeho webového formuláře. Dokažte, že vám na bezpečnosti zaměstnanců opravdu záleží a domluvte si termín vašeho školení.

Použité zdroje:

• 1. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména § 102 a § 103.
• 2. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
• 3. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o specifických zdravotních službách.
• 4. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., § 150 – Neposkytnutí pomoci.