9 mýtů o zástavě krvácení, které tě mohou stát život

Kritické krvácení člověka zpravidla zabije dřív, než stihne přijet záchranka. Jediný, kdo s tím může něco udělat, je ten, kdo je u toho.

Většina pravidel, která se o zástavě krvácení dříve učila, dnes neplatí. Tlakové body, zvedání končetiny nad úroveň srdce, povolování škrtidla po dvaceti minutách. Roky se to učilo, roky se to předávalo dál a spousta lidí to má dodnes v hlavě jako správný postup. Jenže mezitím přišla nová data a doporučení se změnila.

Nejvíc se to týká škrtidla. Je to jedna z mála věcí, se kterou každý člověk reálně může zachránit život dřív, než dorazí pomoc. A zároveň jedna z mála pomůcek, kolem které koluje tolik nesmyslů, že si je předávají i lidé, kteří první pomoc učí.

Vycházíme z bakalářské práce kolegy Adama Smrtníka, který pomocí speciálního ultrazvuku změřil, jak efektivní jsou vybraná škrtidla, dále z aktuálních mezinárodních doporučení – guidelines Evropské resuscitační rady (ERC) z roku 2025, doporučení TECC (Committee for Tactical Emergency Casualty Care) a německé studie COMBAT-C.

Pojďme si projít, co je pravda a co zastaralé poučky.

Nejdřív ze všeho: poznáš vůbec, že jde o život?

Než začneme bourat mýty, musíme si vyjasnit jednu věc. Škrtidlo není na každou krvácející ránu. Používáme ho při krvácení, které během několika krátkých minut člověka usmrtí.

Při život ohrožujícím krvácení:

• krev z rány stříká nebo silně teče
• pod zraněným se tvoří kaluž krve
• oblečení kolem rány je nasáklé velkým množstvím krve

Naopak u krvácení, která jsme schopni kontrolovat přímým tlakem v ráně, turniket nepoužiješ. Rozhodnout se musíš během vteřin a právě proto je dobré tyhle znaky znát.

Kolik krve je vlastně moc?

Dospělý má v těle zhruba pět litrů. Sto mililitrů nepozná – to je špinavé tričko po krvácení z nosu. Půl litru, tedy jedno pivo, odevzdá dárce krve a maximálně se mu zatočí hlava. Život začíná ohrožovat ztráta kolem půldruhého litru, tedy zhruba třetiny objemu. U malého dítěte je ta třetina násobně menší – u batolete stačí ke stejnému stavu čtyři deci.

Proč to zmiňujeme: odhadnout množství krve od oka je pro laika obtížné a lidé ho pravidelně přeceňují. Na hladké podlaze udělá půl litru překvapivě velkou kaluž, která se může zdát jako litry. Naopak v savém povrchu – na matraci, koberci, v trávě nebo v hlíně – zmizí i velké množství krve skoro beze stopy a na první pohled to působí nevinně. Kaluž je varovný signál a všímat si jí máš, ale sama o sobě ještě neznamená že musíš vždy sáhnout po škrtidle. Rozhoduje, jestli rána krvácí a jestli to zvládneš zastavit přímým tlakem.

Mýtus č. 1: Škrtidlo z autolékárničky funguje dobře

Tohle je nejtvrdší zjištění celé práce. Adam testoval Esmarchovo škrtidlo – tu pryžovou gumu, kterou dodnes ukládá vyhláška.

Testoval ji na 25 dobrovolnících. Aby nešlo o odhad, používal při měření ultrazvuk, který umí zachytit proudění krve v cévě a udělat ho slyšitelným – dokud tepnou proudí krev, přístroj to „slyší“. V okamžiku, kdy škrtidlo tepnu uzavře, zvuk ustane.

U gumy z autolékárničky zvuk neustal ani jednou. Žádný z 25 pokusů nevytvořil dostatečný tlak, který by zastavil průtok krve končetinou. Čtyři gumy se navíc přetrhly.

Znamená to, že pomůcka, kterou zákon považuje za standardní vybavení každého auta, prakticky nefunguje. Není to chyba toho, kdo ji používá – obyčejné škrtidlo je příliš tenké a nemá jak vyvinout dostatečný tlak na měkké tkáně. Pokud máš v kufru jen zákonem předepsanou lékárničku, nejsi majitelem funkčního škrtidla.

Mýtus č. 2: Na předloktí a lýtku se škrtidlo použít nedá

Tenhle mýtus u nás straší dodnes a najdeš ho i na webech o první pomoci. Argument zní: na předloktí a lýtku jsou dvě kosti a cévy vedou mezi nimi, takže se nedají pořádně stlačit.

Měření to vyvrátilo. Když se turniket aplikoval na lýtko a ultrazvukem se sledovala tepna na nártu, průtok se zastavil stejně spolehlivě jako na stehně – rozdíl byl v desetinách sekundy. Ke stejnému závěru došla i Faculty of Pre-Hospital Care při Royal College of Surgeons of Edinburgh.

Odkud se ten mýtus vzal? Nejspíš z doby, kdy lidé neměli k dispozici dnešní kvalitní pomůcky. Improvizovaná škrtidla opravdu často nedokázaly vyvinout dost tlaku – jenže problém byl v pomůcce, ne v tom, kolik má člověk v končetině kostí. Dnešní turnikety fungují na obou místech spolehlivě.

Pozor ale na druhý extrém: škrtidlo patří výhradně na končetiny. O tom, co dělat u ran jinde na těle, píšeme níž.

Mýtus č. 3: Škrtidlo musí být použito na holou kůži, jinak nefunguje

Německá studie COMBAT-C z roku 2024 to otestovala pořádně: tři různá škrtidla, devět kombinací oblečení – od pracovních kalhot po kožené moto kalhoty – a celkem 600 nasazení na měřicím trenažéru stehna.

Výsledek: oblečení buď krevní ztrátu snížilo, nebo ji vůbec neovlivnilo. Jedinou výjimkou byly kožené moto kalhoty, kde krevní ztráta stoupla. I tam ale dva ze tří testovaných turniketů vyvinuly dostatečný tlak.

Prakticky to znamená: u silného krvácení neztrácej čas svlékáním. Nasaď škrtidlo přes oblečení a odhalování rány řeš, až je krvácení pod kontrolou. Jen si ohlídej, aby pod škrtidlem nezůstala peněženka, mobil nebo jiný předmět v kapse.

Mýtus č. 4: Škrtidlo se dává co nejvýš na stehno nebo paži

Tohle na kurzech slýcháme asi nejčastěji. Lidé mají zafixované, že se škrtí „co nejvýš“ bez ohledu na to, kde rána je. Jenže i vojenská medicína, odkud ta poučka pochází, od ní ustoupila.

Škrcení co nejvýš vzniklo pro situaci, kdy voják leží pod palbou a nemá čas ani prostor hledat, odkud přesně krev teče. Pro člověka, který ránu vidí a má čas se podívat, platí pravidlo: škrtidlo nasaď zhruba 5 až 7 centimetrů nad ránu, ale ne přes kloub. Vysoko na stehno nebo paži škrť jen tehdy, když zdroj krvácení nedokážeš najít.

Mýtus č. 5: Improvizace opaskem je stejně dobrá

Když neuspěla ani guma z autolékárničky, těžko čekat zázrak od kusu látky a klacku. Data to potvrzují nekompromisně.

Studie z roku 2015 testovala improvizované škrtidlo z trička. Bez vratidla – tedy bez tyčky, kterou se pruh látky zkroutí a utáhne – selhalo 99 % pokusů. S vratidlem klesla neúspěšnost na 32 %, což je pořád skoro každý třetí pokus. Navíc se v jiném měření použité předměty často zlomily, ve 20 až 53 % případů podle materiálu.

Poslední řádek pochází z randomizované studie na 465 laicích: bezprostředně po absolvování kurzu naložilo turniket správně 88 % z nich. Po třech až devíti měsících bez opakování už jen 55 %.

Závěr: pokud opravdu nemáš nic jiného a přímý tlak v ráně není efektivní, vratidlo tvoje šance výrazně zvýší. Ale je to nouzové řešení, ne náhrada certifikovaného turniketu.

Mýtus č. 6: Škrtidlo se musí každých 20 minut povolit

Tahle poučka pochází z doby, kdy jsme se škrtidel báli víc než krvácení. Dnešní doporučení jsou jednoznačná: škrtidlo nepovoluj – ani preventivně, ani kvůli bolesti.

Zapiš si čas nasazení (většina škrtidel na to má přímo políčko) a nech ho být až do předání záchrance. Povolování a znovu utahování zvyšuje krevní ztrátu a riziko, že škrtidlo přestane fungovat.

Mýtus č. 7: Dlouho naložené škrtidlo znamená amputaci

Riziko poškození existuje, ale nenastává hned. Končetina bez přítoku krve začíná být opravdu ohrožená až zhruba po dvou hodinách – proto se ve zdravotnických postupech objevuje doporučení po této době znovu zvážit, jestli je škrtidlo ještě potřeba. Při kratší době je poškození při správně naloženém škrtidle většinou vratné.

Ale tohle je úvaha pro zdravotníka, ne pro tebe na místě nehody. Tvým úkolem je za každou cenu zastavit krvácení, které by jinak způsobilo smrt během pár minut. I kdyby dlouhé naložení škrtidla skutečně skončilo poškozením končetiny, pořád je to nesrovnatelně lepší scénář než vykrvácení. Rozhodnutí o sejmutí patří do rukou zdravotníků – ty škrtidlo nikdy neuvolňuj. Fakt nikdy!

Mýtus č. 8: Když utržená končetina moc nekrvácí, škrtidlo není potřeba

Tenhle omyl je zákeřný právě proto, že vypadá logicky. Při úplném nebo částečném oddělení končetiny od těla se přeťatá tepna často stáhne sama od sebe a rána zpočátku krvácí překvapivě málo. Krvácení se za chvíli může rozjet naplno.

Doporučení pro laické zachránce jsou proto jednoznačná: při utržení nebo uříznutí končetiny, úplném i částečném, nasaď turniket bez ohledu na to, jak moc rána momentálně krvácí.

Výjimkou jsou prsty. Tepny v prstu jsou tenké zhruba jako milimetrová struna a krvácení po amputaci prstu se prakticky vždy zvládne přímým tlakem. Škrtidlo se tam navíc ani nedá nasadit – a improvizované gumičky nebo kroužky stažené kolem prstu jsou známým důvodem, proč prst následně odumře.

Mýtus č. 9: Stlač tlakový bod a zvedni končetinu nad srdce

Tohle se u nás učilo desítky let jako mezikrok mezi tlakem na ránu a škrtidlem. Dnes je obojí z doporučení venku – a v případě tlakových bodů to není žádné vlažné „raději ne“, ale silné doporučení proti jejich používání.

Proč? Tlakový bod musíš nejdřív najít, což je i pro zdravotníka někdy obtížné. Doporučení proti jejímu používání platí i po revizi z roku 2025 – přínos se nepodařilo prokázat a ztracené vteřiny jsou přesně ty, které rozhodují.

Zvedání končetiny nad úroveň srdce se z doporučení vypustilo ze stejného důvodu. Krev v tepnách žene srdce takovou silou, že zvednutá ruka nebo noha na tom nic nezmění – gravitace proti pracujícímu srdci prostě nemá šanci.

Proč se to tedy tak dlouho učilo? Protože u běžného, slabšího krvácení, kdy krev jen vytéká, zvednutí opravdu trochu pomoci může. Zachránci to viděli fungovat a udělali z toho univerzální pravidlo. Jenže právě tam, kde jde o život – u masivního krvácení nejčastěji z tepny – je to k ničemu.

Místo obojího platí jednodušší postup: silný přímý tlak přímo na ránu, a když nestačí, na scénu přichází turniket.

Kam škrtidlo nepatří?

Krk, trup, tříslo, podpaží – v těchhle místech škrtidlo nemá jak fungovat, protože není co obtočit a proti čemu tepnu stlačit. Snaha zaškrtit tříslo je ztráta času, kterou zraněný zaplatí životem.

Co dělat místo toho: tlačit! Silně, přímo na místo, odkud krev teče, a bez přestávky. Polož obě ruce přes sebe přímo na ránu a opři se do toho vahou celého těla, ne jen silou paží – přesně tak, jak to ukazuje obrázek níže. Tlak drž nepřetržitě, dokud nedorazí záchranka. Jakmile povolíš, začne to znovu.

Pokud máš hemostatický obvaz – speciální obvaz nasycený látkou, která urychluje srážení krve – přilož ho na ránu a tlač přes něj. Evropská doporučení z roku 2025 ho laickým zachráncům doporučují právě pro tyhle situace, protože podle nových dat zkracuje dobu krvácení a zlepšuje přežití oproti obyčejné gáze. Podle výrobců drž tlak přes něj alespoň tři minuty vcelku. Pokud hemostatický obvaz nemáš, přilož obyčejný obvaz, gázu nebo kus látky – třeba tričko. Krvácení nezastaví sama látka, ale tlak, který přes ni vyvineš.

A když obvaz prosákne, nesundávej ho. Přilož další vrstvu navrch a tlač dál – sundáním strhneš sraženinu, která se mezitím začala tvořit.

Poznámka: možná jsi někdy slyšel o vyplňování rány gázou (takzvaný packing). Je to účinná technika, ale patří do rukou zdravotníků a lidí, kteří ji mají nacvičenou – bez tréninku se dělá špatně a čas ztracený nešikovným cpáním gázy do rány je čas, který zraněný nemá. Pokud nejsi v této technice trénovaný, nezkoušej ji.

Co použití škrtidla u dětí?

Škrtidlo funguje i u dětí a mezinárodní doporučení z roku 2025 u nich počítají se stejným typem – tedy s turniketem s vratidlem. Jediná výjimka jsou miminka a nejmenší děti, u kterých je končetina tak tenká, že se mechanismus škrtidla nedá napnout. Tam zůstává základem přímý tlak na ránu, případně s využitím hemostatického obvazu.
Právě na tenkou dětskou končetinu se nabízí SWAT-T. Je to široká elastická guma bez vratidla, takže ji utáhneš i tam, kde se turniket s vratidlem nedá pořádně napnout, a navíc je (podle výzkumu Adama) subjektivně méně bolestivý. Háček je v tom, že jeho účinnost stojí a padá s tím, jak silně ho natáhneš, a to se odhadem trefuje málokdo. Ve studii, kde ho lidé nasazovali jen po krátkém videu bez tréninku, fungoval na paži zhruba ve čtyřech z pěti případů, ale na noze jen v polovině. Po deseti minutách nácviku se úspěšnost zdvojnásobila.
Je potřeba dodat, že mezinárodní doporučení zatím jiné typy škrtidel než ty s vratidlem u dětí ani nedoporučují, ani neodmítají – jednoduše na to nejsou data.

Co si z toho odnést

Tři způsoby zástavy život ohrožujícího krvácení podle ERC 2025: přímý tlak na ránu, tlak přes hemostatický obvaz a škrtidlo s vratidlem.

Zdroj: ERC Guidelines 2025, First Aid

1. Okamžitě tlač rukou přímo do rány (nezapomeň použít ochranné rukavice). Pokud máš hemostatický nebo standardní obvaz po ruce, dej ho mezi ruku a ránu, ale nikdy kvůli tomu tlak nepřerušuj. Jakmile je krvácení pod kontrolou, aplikuj tlakový obvaz.
2. V případě život ohrožujícího krvácení z končetiny, které nelze zastavit přímým tlakem v ráně, co nejdříve aplikuj turniket. Nasaď ho 5 až 7 cm nad ránu, ne přes kloub, klidně přes oblečení. Utáhni tak, aby krvácení ustalo. Zapiš čas a turniket nepovoluj! Tip z praxe: pokud nemáš žádné psací pomůcky, udělej si na mobilu screen obrazovky a tento čas sděl záchranářům.
3. Krk, trup, tříslo ani podpaží zaškrtit nejde. Tam tlač – nejlépe přes hemostatický obvaz, a když ho nemáš, přes obyčejnou gázu nebo látku. Nepřetržitě, dokud nedorazí záchranka.

Které škrtidlo si pořídit do lékárničky? Výzkumy se shodují na turniketech s vratidlem, typicky na modelu CAT – nasazuje se nejrychleji, funguje spolehlivě i přes oblečení a dá se naložit jednou rukou, když zraníš sám sebe. Rozumnou alternativou je SWAT-T: je subjektivně vnímán jako méně bolestivý, což se hodí zejména u dětí, ale jednou rukou se aplikuje špatně.

Pozor na padělky. CAT je jedna z nejkopírovanějších zdravotnických pomůcek na světě a trh je jich plný. Napodobenina za pár korun vypadá k nerozeznání, ale plastové vratidlo se při utahování zlomí přesně v tu chvíli, kdy na něm závisí život. Kupuj výhradně certifikované výrobky u ověřených prodejců zdravotnického materiálu, ne „šméčka“ z AliExpressu. Škrtidlo je jedna z mála věcí, kde se šetřit nevyplácí.

Pomůcka bez nácviku je jen dekorace

Data jsou jasná – ERC 2025 se opírá o 29 nových studií, které ukazují nižší nemocniční úmrtnost a méně šokových stavů při použití turniketu. Praxe je ještě jasnější. Na kurzech i ve výjezdu opakovaně vidíme, že lidé neumí použít ani obyčejnou gumu – vážou uzel místo utažení, neutáhnou dost nebo použijí improvizovaně třeba tkaničku od bot a krvácení tím paradoxně zhorší.

Nejlepší škrtidlo na světě ti nepomůže, pokud sis ho nikdy nezkusil naložit.

Chceš umět zastavit krvácení dřív, než bude pozdě? Kurzy první pomoci od Rychlíků stojí na modelových situacích z reálných zásahů – a zároveň splní zákonnou povinnost proškolení zaměstnanců podle § 102 a § 103 zákoníku práce. Víc info na rychlici.cz.

Vojta Toman

Použité zdroje

1. Djärv T, Rogers J, Semeraro F, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2025: First Aid. Resuscitation. 2025;215:110752. DOI: 10.1016/j.resuscitation.2025.110752 — https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41117568/

2. ILCOR First Aid Task Force. First Aid: 2025 International Liaison Committee on Resuscitation Consensus on Science With Treatment Recommendations. Circulation. 2025;152(suppl 1). DOI: 10.1161/CIR.0000000000001358 — https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/CIR.0000000000001358

3. TECC Guidelines for Active Bystanders. Committee for Tactical Emergency Casualty Care (C-TECC), 2024 — https://www.c-tecc.org/images/F_TECC_ActiveBystander2024_FINAL.pdf

4. SMRTNÍK, Adam. Efektivita zaškrcovacích pomôcok pri traumatickom krvácaní. Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha, 2020.

5. Lechner R, Oberst A, Beres Y, et al. COMBAT-C: COntrol of Major Bleeding by Application of Tourniquets over Clothing. BMC Emergency Medicine. 2024;24:90. DOI: 10.1186/s12873-024-01005-x — https://link.springer.com/article/10.1186/s12873-024-01005-x

6. Altamirano MP, Kragh JF, Aden JK, Dubick MA. Role of the Windlass in Improvised Tourniquet Use on a Manikin Hemorrhage Model. Journal of Special Operations Medicine. 2015;15(2):42–46. DOI: 10.55460/DTPO-G5OG — https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26125163/

7. Kragh JF, Wallum TE, Aden JK, Dubick MA, Baer DG. Which Improvised Tourniquet Windlasses Work Well and Which Ones Won’t? Wilderness & Environmental Medicine. 2015;26(3):401–405.

8. Goralnick E, Chaudhary MA, McCarty JC, et al. Effectiveness of Instructional Interventions for Hemorrhage Control Readiness for Laypersons in the Public Access and Tourniquet Training Study (PATTS): A Randomized Clinical Trial. JAMA Surgery. 2018;153(9):791–799. DOI: 10.1001/jamasurg.2018.1099 — https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29801156/

9. Position Statement on the Application of Tourniquets. Faculty of Pre-Hospital Care, The Royal College of Surgeons of Edinburgh, 2017 — https://fphc.rcsed.ac.uk/media/2398/position-statement-on-the-application-of-tourniquets-july-2017.pdf

10. Berry C, Gallagher JM, Goodloe JM, Dorlac WC, Dodd J, Fischer PE. Prehospital Hemorrhage Control and Treatment by Clinicians: A Joint Position Statement. Prehospital Emergency Care. 2023;27(5):544–551. DOI: 10.1080/10903127.2023.2195487 — https://naemsp.org/position-statement/prehospital-hemorrhage-control-and-treatment-by-clinicians-a-joint-position-statement/

11. ANZCOR Guideline 9.1.1 – First Aid for Management of Bleeding. Australian and New Zealand Committee on Resuscitation, 2024 (aktualizace 2025) — https://www.anzcor.org/home/first-aid/guideline-9-1-1-first-aid-for-management-of-bleeding

12. Vyhláška č. 153/2023 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích – povinný obsah autolékárničky — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-153