Zástava oběhu
Při náhlé zástavě oběhu (dále NZO) dochází k selhání základních životních funkcí. Postižený upadne do bezvědomí, dýchá zvláštně nebo nedýchá vůbec. Srdce přestane pumpovat krev a orgány nejsou zásobovány kyslíkem.
Mozek „jde do kytek“ jako první
Nejcitlivějším orgánem na nedostatek kyslíku je mozek. Při zástavě oběhu dochází již po 5 minutách k jeho nevratnému poškození. Průměrná dojezdová doba záchranky k nejzávažnějším případům je 7 minut. S ohledem na několik dalších faktorů může být skutečná doba příjezdu záchranářů výrazně delší. Každá minuta, kdy není zahájena resuscitace, snižuje šanci na přežití o 10 %. To znamená, že svědek na místě hraje zásadní roli v přežití postiženého.
V těchto situacích je zásadní na nic nečekat. Mnoho lidí považuje přivolání záchranné služby za dostatečnou pomoc, ale každý by měl být ochoten udělat víc. To je ten klíčový rozdíl mezi splněním zákonné povinnosti a skutečnou snahou o záchranu života.
Základní laická resuscitace
Laická resuscitace je soubor jednoduchých, ale nesmírně účinných kroků, které je potřeba provádět ihned po selhání základních životních funkcí. Jejím cílem je nahradit přirozenou funkci srdce a zajistit tak průtok okysličené krve do mozku a dalších životně důležitých orgánů. Pokud je laická resuscitace provedena správně a včas, může výrazně zvýšit šance na přežití a zároveň minimalizovat rizika trvalých následků.
Základní postup při resuscitaci dospělého:
- Proveď záklon hlavy a zkontroluj, zda dotyčný normálně dýchá
- Přivolej odbornou pomoc na čísle 155
- Stlačuj hrudník ve frekvenci 100 – 120 stlačení za minutu
Musím provádět umělé dýchání?
Podle aktuálních doporučení pro základní resuscitaci není dýchání z úst do úst nezbytně nutné. Prioritou je nepřerušovaná srdeční masáž a včasné použití Automatizovaného externího defibrilátoru (AED), pokud je k dispozici. Pro mnoho lidí je představa dýchání z úst do úst cizí osobě psychologicky náročná, a to nejen kvůli osobnímu nepohodlí, ale také kvůli obavám z přenosu infekčních nemocí.
Je důležité si uvědomit, že pokud by bylo umělé dýchání podmínkou resuscitace, mnohé by mohl tento krok od pomoci úplně odradit. Krátce po náhlé zástavě oběhu je krvi postiženého relativně dostatek kyslíku, a proto je hlavním cílem doručit kyslík do mozku pomocí masáže hrudníku. Tato jednoduchá technika dočasně nahradí funkci srdce, což je v této chvíli to nejdůležitější.
Příčiny náhlé zástavy oběhu
Ze statistik vyplývá, že nejčastější příčinou NZO u dospělých je onemocnění srdce a cév, které představují až 80 % případů. Naopak u dětí bývá nejčastější příčinou zástavy nedostatek kyslíku ve tkáních, obvykle způsobený dušením nebo tonutím. U těchto případů jsou kyslíkové rezervy již vyčerpány, a proto může kvalitní umělé dýchání přinést postiženému benefit. Tato rozdílnost mezi dětmi a dospělými je zásadní při rozhodování, zda provádět umělé dýchání.
Dobrý úmysl, který se mine účinkem
Neproškolený zachránce může při provádění umělého dýchání udělat chyby, které snižují jeho efektivitu. Pokud neovládáš správnou techniku a dochází k dlouhému přerušování masáže srdce (tzn. 2 vdechy ti zaberou více než 5 vteřin), dojde k poklesu krevního tlaku a tím pádem ke snížení průtoku krve mozkem.
Jak to vidí Rychlíci?
Pokud náhlé zástavě oběhu předcházelo tonutí, dušení, nebo se jedná o dítě, umělé dýchání může poskytnout pozitivní přínos. V těchto případech je nedostatek kyslíku hlavní příčinou zástavy oběhu. Stejně tak v oblastech, kde očekáváme dlouhou dojezdovou dobu záchranářů, může přinést kvalitně prováděné umělé dýchání rovněž benefit.
Umělé dýchání prováděj za předpokladu, že:
- Jsi proškolená osoba a zvládáš techniku
- Jsi ochoten umělé dýchání provádět
- Tvoje snaha je efektivní (tzn. při vdechu se zvedá hrudník)
- U cizích osob máš k dispozici bariérové pomůcky (např. resuscitační roušku nebo masku)
Vždy pamatuj, že tvoje bezpečnost je vždy na prvním místě. Riziko přenosu infekce při dýchání z úst do úst nelze vyloučit, ale resuscitační pomůcky mohou tento rizikový faktor minimalizovat. Ať už se rozhodneš umělé dýchání provádět, nebo ne, každá pomoc výrazně zvyšuje šanci na přežití.
Buď připraven – základy první pomoci nezaberou déle, než dvě hodiny
Nauč se správné postupy, ať už jde o resuscitaci nebo práci s automatizovaným externím defibrilátorem. Získej praktické dovednosti, které ti dodají sebevědomí zasáhnout, když to bude potřeba.