Zástava oběhu
Při náhlé zástavě oběhu (dále NZO) dochází k selhání základních životních funkcí. Postižený upadne do bezvědomí, dýchá zvláštně nebo nedýchá vůbec. Srdce přestane pumpovat krev a orgány nejsou zásobovány kyslíkem.
Mozek „jde do kytek“, jako první
Nejcitlivějším orgánem na nedostatek kyslíku je mozek. Při zástavě oběhu dochází už po 5 minutách k jeho nevratnému poškození. Průměrná dojezdová doba záchranné služby k nejzávažnějším případům je 8 minut. S ohledem na několik dalších faktorů, může být skutečná doba příjezdu profíků výrazně delší. S každou minutou, kdy není zahájena resuscitace, se snižuje šance na přežití až o 10 %. Z toho důvodu je nezbytné, aby svědek začal s oživováním před příjezdem profíků.
Základní laická resuscitace
Laická resuscitace je soubor úkonů, které je důležité provádět co nejdříve po selhání základních životních funkcí. Cílem laické resuscitace je nahradit přirozenou funkci srdce a zajistit tak průtok okysličené krve do mozku a ostatních orgánů. Správně provedená laická resuscitace dokáže výrazně zvýšit šanci na přežití a minimalizovat riziko trvalých následků. V ideálním případě se podaří obnovit činnost srdce a pacient začne opět sám dýchat.
Základní postup při resuscitaci dospělého:
- proveď záklon hlavy a zkontroluj, zda dotyčný normálně dýchá
- přivolej odbornou pomoc na čísle 155
- stlačuj hrudník 100 – 120 za minutu
Musím provádět umělé dýchání?
Na základě současných doporučení pro laickou resuscitaci není dýchání z úst do úst považováno za nezbytné. Prioritou je nepřerušovaná srdeční masáž a včasná defibrilace pomocí Automatizovaného externího defibrilátoru. Na druhou stranu je umělé dýchání, za předpokladu dodržení určitých podmínek, stále součástí resuscitace. Pojďme se na tuto problematiku podívat blíže.
Příčiny náhlé zástavy oběhu
Ze statistik vyplývá, že nejčastější příčinou NZO u dospělých je onemocnění srdce a cév (až v 80 % případů). Naproti tomu u dětí předpokládáme, že nejčastější příčinou zástavy je nedostatek kyslíku ve tkáních. Většinou k tomu dochází následkem dušení nebo tonutí. V takových případech jsou všechny kyslíkové rezervy již vyčerpány.
Dobrý úmysl, který se mine účinkem
Neproškolený zachránce často provádí umělé dýchání nesprávně, což snižuje jeho efektivitu. Dlouhé pauzy od stlačování hrudníku, vedou k poklesu krevního tlaku a tím pádem i ke snížení průtoku krve mozkem a dalšími orgány. V prvních minutách po NZO je v krvi relativně dostatek kyslíku. Klíčové je tedy provádět masáž hrudníku a dočasně tak nahradit činnost srdce, jakožto pumpy.
Do cizího člověka dýchat nechci!
Většina laiků má psychologický blok provádět dýchání z úst do úst cizí osobě. Pokud by tedy bylo umělé dýchání podmínkou při provádění resuscitace, mnozí by ji pravděpodobně vůbec nezahájili.
Jak to vidí Rychlíci?
Pokud zástavě oběhu předcházelo tonutí nebo dušení, bude mít kvalitně prováděné umělé dýchání pozitivní přínos. Vzhledem k nejčastějším příčinám zástavy oběhu u dětí můžeme tvrdit, že bude mít přínos téměř vždy. To stejné bude platit, pokud očekáváme delší příjezd odborné pomoci, např. kvůli špatně dostupnému terénu, povětrnostním podmínkám apod.
Umělé dýchání provádějte pouze za předpokladu že:
- Jste proškolená osoba a zvládáte techniku
- Jste ochotni umělé dýchání provádět
- Vaše snaha je efektivní (při vdechu se zvedá hrudník)
- U cizích osob máte k dispozici bariérové pomůcky (např. resuscitační roušku nebo masku)
Vždy myslete na to, že vaše bezpečnost je na 1. místě. Riziko přenosu infekce při dýchání z úst do úst nelze vyloučit.
Ať už se rozhodnete při resuscitaci provádět umělé dýchání či nikoli, postiženému dáváte šanci na přežití.
Od vytočení čísla 155 na to nejste sami. Na druhé straně máte člověka, který vás krok po kroku povede do příjezdu posádky záchranné služby.